Historie
Dost často slýchám; „Jé mami/ babi, to je pěkná puntíkatá kočička!“ Maminka/ babička se podívá a odpoví; „To je, ale jen obyčejná divoká kočka. Takových běhá venku spousta.“ Bohužel maminka/ babička nemají pravdu. Co to vlastně je za kočku?
Ocicat jsou domácí mazlivé kočky, které jsou velmi podobné ocelotovi, odtud má první část svého jména OCI, druhá část jména je z anglického slova CAT (kočka).
První kotě bylo vyšlechtěno v Americe roku 1965 skřížením kocoura habešského původu s kočkou siamského původu. Do ČR se tato kočička dostala až v roce 2000. Ing. Dagmar Hrušová, majitelka chovatelské stanice Rubelit * CZ přivezla do Čech první chovný pár.
GIC Saga Solo, USA/CZ (OCI n 24 nar. 24.8.1998) ♂
CH Saga Caffeine Katie, FI/CZ ( OCI b 24 nar. 3.5.1997) ♀
- generace IC Saga Sorban of Rubelit, CZ/USA (OCI n24, nar. 25.8.1999) ♂
- generace IC Cassi Rubelit, CZ (OCI n 24 nar. 9.11.2009) ♂
- generace GIC Best of Tigrillo, CZ (OCI n 24, nar.4.2.2012) ♂
- generace GIP Hero Honzík Tigrillo, CZ (OCI b 24, nar. 12.8.2015) ♂
IC Christian Best of Tigrillo, CZ (OCI n 24, nar. 11.05.2017) ♂
Pokud někdo hledá domácí mazlivé a lenošící kočky, které jen leží na gauči, tak to v tomto plemeni nehledejte. Tyto šelmičky jsou nejen velmi inteligentní milující pohyb, hraní, aportování, plavání, chození na vodítku, poslouchají naučené povely a milují přítomnosti svého pána.
„V přítomnosti svého pána, cožpak to jsou nějací psi?“ Tady začíná to pravé pochopení tohoto málo známého plemene. Umí chodit na vodítku jako psi, dokonce se dokážou naučit aportovat, na povel podávat packu. Milují děti a nesnáší samotu. Proto je dobré je buď chovat s více kočkami, nebo s jinými zvířaty. My máme zkušenost, že se přátelí i se psy. Zvláštností je i to, že jsou tak nekonfliktní, že se skamarádí i se psy, agamami.
My máme doma dva kocourky, jeden z nich (Honzík) vyrůstal s naší fenkou černého retrívra a naučil se od ní velmi užitečné kousky, které nám způsobily nemalé problémy. Jedním z těchto kousků je otevírání jakýchkoliv dveří, nezáleží na tom, zda se otevírají dovnitř nebo ven. Dokonce se dostal do takového stádia, že si otevřel dveře otvírající se do místnosti a odešli spolu na procházku. My jsme jen našly otevřené dveře do bytu bez kočky a bez psa. Nakonec jsme museli všechny kliky otočit, aby se nedaly tak snadno otevřít. Ale běda, i to už není překážkou. Zapře se nožkou o stěnu a hurá, všichni mohou běhat venku. Dalším kouskem bylo chození na vodítku. Jeden kocour (Honzík) sabotuje vodítko do takové míry, že si lehne a nepohne se ani o milimetr, zato druhý (Christián) běhá s vodítkem jako by se nechumelilo a moc se mu to líbí. „Co člověk to jiná povaha“, platí i pro kočky.
Ocicati mají velmi krásné velké oči mandlového tvaru, umístěné daleko od sebe. Jejich barva očí může být měděná, modrozelená, oříšková, zelená a žlutá. Uši mají velké a vzpřímené, u hlavy jsou široké a na špičce lehce zakulacené. Tělo je statné, atletické pokryté krátkou srstí. Pokud jsou ve stresu, začne se jim uvolňovat srst. Je to v tak malém množství, že i alergici snášejí naše kočičky bez větších problémů.
Chlupy jsou jemné a střídají se na nich tmavé tečky se světlými proužky. Místy mají i tmavé proužky, ale většina srsti musí být pokryta tečkami. Barva srsti může být jak kaštanově hnědá, čokoládová, skořicová, modrá, lila či plavá. Nohy mají dlouhé a svalnaté. Ocas mají velmi dlouhý, který se ke špičce zužuje.